Italien Job

Asi 2005 - kam na dovoleno? Nějak jsme se zase všichni ztratili. Práce, práce, jak u blbých. Vloni skvělá Korsika. Na něco úžasnýho teď není čas.

Jasný někam pryč, ale je jen 6 dní, kam? Severní a střední Itálie, domlouváme se večer. Dneska jsem přezul zadní gumu, měnili mi to, co mi dodali, fakt házela. Neměli jinou než tu, co jsem jim tam nechal na skartaci. Nebyla nová, ale ty zhruba 3000 vydrží v pohodě.

Ráno kolem 6 start. Nudná cesta přes Německo. Objevili jsme naprosto super "Bad and Breakfast" v XXX. Motorka ve dvoře. Obsluha, naštěstí Slovák - motorkář. Dává typy na dinosauří stopy, snad až při cestě zpátky. Dobrá večeře, doutník v nočním okně proti staré, kamenné zdi. Usínání po milování, ráno se jede dál, už se těšíme.

Vezmem to k moři, pak podle pobřeží a nahoru kolem Lago a domu, fofr, ale půjde to.

Ráno je mokro, v noci pršelo. Ok berem pláštěnky a vyrážíme. Celý dopoledne nic moc –nuda, dálnice, kilometry a kilometry rovně. Pumpa kafe, toaleta a dál. Parma - přestalo pršet. Pláštěnky dolů. Kafe, skvělá nálada, sluníčko fakt pomahá.

Okouknu motorku, osahám kola – všechno dobrý, ještě taková ta rutinní kontrola báglů, jo jedem. Zase dálnice, ale pak to půjde, kolem moře… Italský zapadlý kavárničky, večer s vínem, přítelkyní a zpěvem ještě pár dní.

Nasadím cestovku, kolem 140 – 150 km a jedem, už se vidím, jak to bude, sluníčko, malý provoz…

V dlouhý levý zatáčce, předjíždím nějaký modrý auto, v pohodě, jsem skoro na levý straně. Najednou se celá motorka jako bleskem sveze na pravou stranu. Nevím, co se děje. Tlačím ji zpátky na levou stranu, ale nic. To modrý auto, se fakt rychle blíží. Vidíme si skoro do očí. Plyn na nulu. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, to samo. Auto odjíždí, já se valím na pravou stranu, jsou tam svodidla.

Dívám se pod motorku, zadní guma je úplně na ráfku, během okamžiku.

Zkouším přední brzdu – motorka se rozvlní jak lochneska. Pustím jí, to bych nezvlád, bleskne mi hlavou. Svodidla jsou už dost blízko a my jsme pořád ještě dost rychlý…

Jestli je trefíme, jsme v pr…. Zoufalej pokus, strhnout řidítka na druhou stranu. Nic nevnímám, jen jsem si nějak všim, že nic kolem nás nejezdí – naštěstí.

Vyšlo to. Teď se zase ženem napravo. Pomalejší, ale… Tak ještě jednou udržet se na silnici co nejdýl… Jak na plochý dráze - řidítka na jednu stranu, motorka na druhou…

Když to teď občas vyprávím, dávám důraz na „snad šestkrát, jsem to poklopil na druhou stranu“, asi kecám, nevím kolikrát.

Výsledek, zastavili jsme bez pádu na pravý krajnici, i když jsem na přítelkyni řval, že: "Teď, už jdem, k zemi.“ Nešli jsme. Povedlo se to.

Skopnu policajta. Slezu z motorky. Zahodím rukavice. Řvu „KURVA, KURVA, KURVA“, napůl vzteky, napůl radostí. Dostali jsme se z toho.

Najednou mi došlo, kde jsou všechny ty auta, co měly kolem nás jezdit??? Stojí. Stojí v řadě jak na startu. Blikají čtyřmi blinkry a STOJÍ, ZÁZRAK – „ALELUJÁÁÁÁÁÁ“.

To nás zachránilo. Nechali nám celou silnici pro nás. U nás by mě určitě někdo ZAŽEHLIL S PŘÍTELKYNÍ a romantickými sny do asfaltu.

Pomalu se rozjíždějí. Když jedou kolem nás, USMÍVAJÍ SE, MÁVAJÍ, ZVEDAJÍ PALEC NAHORU, NIKOMU SE NIC NESTALO..MĚLI JSME ŠTĚSTÍ, JSEM V RÁJI MYSLÍM SI. Za chvilku provoz pokračuje nerušeně dál.

Odstrojím motorku, odtlačím ji kousek dál na odpočívadlo… Guma je fuč. Zahodím bundu a dám se do toho. Zouvám gumu, když zastaví kluk :o) (asi 45) na BMW K 1200. Ital jak poleno, ptá se, co se stalo, chvíli volá. Pak mi nabídne, že mi odveze do servisu s tím kolem. Váhám „Italská mafie a tak“.. Jedu, přítelkyně zůstává na silnici, u rozebraný motorky. Sranda. Musíme sjet z dálnice, zaplatit mýtné. Chci ho platit, NE – ukazuje mi nějakou legitimaci, či co. Pak ještě asi 20 km do nějakého městečka. Dvakrát jsme podjeli dálnici, snažím se orientovat. Marně.

V tom městěčku, taková ta malá dílna. Chlapi se zajímají, co se stalo. On jim vypráví, já jsem mimo. Občas se na mě podívají.. Nevím, jak se tvářit. Mají mi za blbce, nebo za geroje… Nevím, tak se pokouším o milý úsměv, jak jen to s mým ksichtem jde.

Hotovo, jen není vyváženo, omlouvají se. Zaplatím. Cesta zpátky.

Přítelkyně sedí ve stínu pod stromem za svodidly. Já mám hubu od ucha k uchu, ona je docela vystrašená.

Takový ty otázky kde, proč tak dlouho…

Jasná, sama pěkná ženská na silnici v Itálii u rozbitý motorky. Když jde ke mně, vidím, jak dává něco do kapsy.

Chci tomu Italovi dát nějaký peníze. Nic si nevzal. Měníme si čísla a zvu alespoň druhý den VXXX na večeři. To prý ano a odjíždí. Otočím se na přítelkyni, nedá mi to, ptám se: „Cos to cpala tak divně do kapsy?“ Odpověď zní: „NIC“, co jsem čekal?

Ještě jednou: „Co to bylo“?

„SPIDERKO“, to, co jsi mi dal.

„Šikovná holka“, říká lovec, v Jurském parku, když ho přelstila samice Raptora. Holka ty se neztratíš.